Jachtání v Chorvatsku, červen 2010

Ve dnech 19.6. až 26.6. 2010 jsme podnikli jachetní plavbu v Chorvatských vodách.
(Upozornění - řada následujících fotek je panoramatických, proto doporučuji roztáhnout okno přes celou obrazovku,
eventuelně používat posuvník na dolní straně okna.)



Nalodili jsme se v Šibeniku, marína Mandalína, a zde jsme po týdnu též uzavřeli plavbu.
Naše celá trasa byla dost klikatá.
Celkem jsme napluli 275 námořních mil, to je asi 509 km.


Měli jsme loď Allegra typu Salona 40 (40 stop dlouhá - 12 m).
Několik fotek z interiéru lodě.
V přední kajutě spal kapitán Standa.


V zadní kajutě na levoboku jsem spal já se svou ženou Danuškou.






Rychle jsme se nalodili ...


... odvázali loď ...


... a hurá na moře.

První plavební den - sobota 19.6.
Plavební trasa byla poměrně krátká - vypluli jsme něco málo před čtvrtou hodinou odpolední.
Z šibenického zálivu ven na moře mezi pevninu a ostrovy Prvič a Zlarin.
Obepluli jsme ostrov Zmajan a zamířili do Kakanského kanálu mezi ostrovy Kaprije a Kakan.
Večer jsme se vyvázali u bójky v zátoce ostrova Kaprije.


Vyplouváme na motor kanálem Sv. Ante ze Šibeniku.
Kormidloval kapitán Standa ...




P

... Jura (to už plujeme na plachty) ...


... i Lída.


Západ slunce cestou na Kapriji.


Kolem osmé večer jsme se vyvázali v zátoce.

A co o prvním dni napsal v plavebním deníku kapitán Standa ?
1. den - 19.6.
Ve 13:30 jsme přebrali loď Salona 40 (po několika opravách).
Přijíždí posádka, přemisťujeme zásoby na loď.

V 15:30 proběhne bezpečnostní poučení posádky a v 16:00 vyplouváme.
Zpočátku  na motor, za pevností u vjezdu do Šibeniku vytahujeme plachty
a vítr náhle není v síle a směru,
jak naznačoval průjezd kanálem na otevřené moře.
Měníme plány a křižujeme postupně až před ostrov Kaprija.
Zde se ve 20:30 vyvazujeme na bojku.

Upluto 23 Nm.

Pro neznalé dodám :
Nm - nautic mile - námořní míle - 1,85 km,
Kn - knots - rychlost lodi nebo větru v uzlech, 1 uzel - 1 Nm/hod.
NW 4 a podobně - směr a síla větru.
N - north - sever,
S - south - jih,
W - west - západ,
E - east - východ,
NW - north west - severozápad, apod.
Síla větru v Beaufortově stupnici - koho zajímá kolik to je ať si to najde na i-netu :-).


Druhý plavební den je neděle, 20.6.
Dnešní trasa je podstatně delší - mezi ostrovy Kornati, úzkým průlivem okolo dlouhého ostrova Dugi Otok
až na ostrov Rava, kde jsme v opuštěné zátoce zakotvili u bójky.


Zátoka na Kapriji.




Vyplouváme.




Vyplouváme z úžiny mezi Kaprijí a Kakanem.


Po levoboku se táhne Kakan.


Pepíkovi a Lídě Kokešovým se plavba zjevně líbí.


I Danuška je spokojená :-).


Na pravoboku míjíme severní výběžek Kaprije.


Co to tam lítá ?


Míříme mezi ostrovy Kurba Vela (vlevo) a Smokvica (vpravo). Kolem Smokvice zatočíme do Kornatského kanálu.




A ejhle ... na Smokvici nacházíme civilizaci. Je tam i hospůdka. Nezajdeme na pivko ? Ale ne, čeká nás ještě dlouhá trasa.


Ostrůvek Škulj.


Obepluli jsme Smokvici (cípek úplně vpravo) a na pravoboku máme dlouhý ostrov Kornat, hlavní ostrov národního parku Kornati.


Na lodi vládne dobrá pohoda. Za kormidlem stojí kapitán Standa.


Plavíme se mezi Kornatskými ostrovy - video.



Na pravoboku se do dáli táhne ostrov Kornat, ...




... na levé straně je řada drobnějších ostrůvků. Až mezi nimi proplujeme, budeme na širém moři.

Kornatské ostrovy jsou pusté a opuštěné. Ale občas zpozorujeme známky bývalého osídlení, jako třeba tady, ...


... nebo i přímo lidská obydlí.


Protáhneme se úzkou úžinou mezi ostrovem Mana a ostrůvkem Pleščina a zamíříme na otevřené moře.


Na ostrově Mana jsou zbytky antických staveb ...


... ale ne, jsou to jen kulisy k filmu, který se tu kdysi točil. :-)


A tohle už jsou Kornati od moře.


Na moři se ale zvedl dost silný vítr tak jsme se zase schovali zpět mezi ostrovy.
Nechce se nám křižovat proti větru tak plujeme na motor.


Pomalu se loučíme s Kornati.


Tamhle je naše cesta.
P

Propluli jsme úzkou úžinou, zvanou Mala Proversa, mezi ostrovem Katina na severním cípu Kornat a ostrovem Dugi Otok.
Podél severovýchodního břehu dlouhého ostrova Dugi Otok, Lavdarským kanálem,
až na ostrově Rava jsme se vyvázali k bójce v opuštěné zátoce.


K večeru se zvedl vítr a trochu poprchlo. Jaká bude asi zítřejší plavba ?

Plavební deník :
2. den - 20.6.
Odvazujeme se z bójky.
V 09:20 vytahujeme genou (SE 3-4) a plachtíme směrem Kornati, které projíždíme vnitřní stranou až k ostrovu Mana.
Zde vyjíždíme na otevřené moře. Změna větru na NE 4-5 přišla velmi rychle.
Stahujeme plachty, vracíme se mezi ostrovy a Malou Proversou vyjíždíme z Kornat.
V 18:05 jsme vyvázáni na bójce u ostrova Rava v zátoce Paladinica.
V 18:15 přichází bouřka, vítr až 24 Kn.
Upluto 53 Nm.


Třetí plavební den, pondělí 21.6.
Od rána fouká docela silný vítr.
Copak o to, v zátoce nám není zle, ale jaké to bude až vyplujeme ?
Dopoledne trávíme na bójce. Až před polednem vyrážíme.
Obloha je zachmuřená, lehce poprchává a fouká silný vítr. Nepromokavé odění přijde vhod.
Prostě "chlopské" počasí.


Plachtíme směr Pašman - video.

Vypluli jsme z naší zátoky a nejprve jsme se vydali naší včerejší cestou, Ravským kanálem.
Pak jsme se stočili východně k ostrovu Pašman.
Na volné ploše vítr ještě zesílil. Loď se dost nakláněla. Pro začátečníky snad až příliš :-).
Jen si zvykejte, plavčíci. Ještě netušíte co vás čeká.


Podél ostrova Pašman jsme dopluli až do zátoky U Soline.
Vypadala na první pohled přátelsky. Zvlášť když jsme na břehu zaregistrovali hospůdku (na fotce úplně vpravo).


Jsou tu s námi ještě dvě další jachty. Ale v protějším cípu zátoky je lodí víc.


Po večeři jsme s Danuškou spustili na vodu nafukovací člun se dvěma pádly a navštívili zmíněnou hospůdku.
Měli dobré červené víno. Padly dva půllitrové džbánky :-).

Plavební deník :
3. den – 21.6.
Nevlídné počasí během noci a i rána nás nechává dlouho na bójce.
Až v 11:30 se odvazujeme a křižujeme směrem na jih.
Poryvy větru NE 28 Kn, máme refované plachty.
Ve 14:00 větry končí a my na motor dojíždíme do zátoky Soline na ostrově Pašman a vyvazujeme se na bójku.
Upluto 29 Nm.


Čtvrtý plavební den, úterý 22.6.
Čekala nás dlouhá anabáze. Ale to jsme ráno ještě nevěděli.


Ze zátoky U Soline na Pašmanu jsme vypluli na tzv. Murterské moře - široký prostor mezi ostrovy Murter a Kornat, Pašman a Žirje.
Foukal mírný vítr.
Když jsme se na protější straně blížili k Žirje, vítr zesílil. A pak ještě zesílil a ještě zesílil. Až byl opravdu hodně silný.
Bylo třeba zrefovat (zkasat) plachty.
Přitom se stalo že jsme neudrželi směr proti větru a nestabilní plavidlo se ztočilo do halzy - obratu po větru.
Navíc prasklo lanko od "lazy jacku" - plátěných "šatiček", do kterých se ukládá plachta při spouštění.
Takže plachta zavalila značnou část kokpitu.
Bylo třeba ji alespoň provizorně připoutat k ráhnu.
Když jsme to všechno zvládli, pokračovali jsme v plavbě s dobrým pocitem, že jsme z nejhoršího venku.
"Ale to nejlepší nás teprve čeká." vyvedl nás z omylu kapitán.
Z Žirjanského kanálu (mezi ostrovy Žirje a Kakanem) jsme vyplouvali na širší vodní plochu - trojúhelník mezi Žirje, Zlarinem a Rogoznicí.
Prudká Bora od pevniny se nad širou vodní hladinou ještrě více rozběhla aby plnou silou udeřila do naší plachty.
Tvořily se asi metrové vlny, loď plula v permanentním náklonu asi 45 st. (myslím že nepřeháním).
Jen pohled na chladnokrevného a vyrovnaného kapitána u kormidla nás uklidňoval.
Drama trvalo asi 3 hodiny. Měli jsme namířeno do Rogoznice.
Asi míli před cílem začal kapitán plánovat vplutí do maríny.
Jenže v prudkém větru bychom nejspíš loď otloukli o všechno možné.
"Plujeme dál." zněl verdikt.
Takže dál podél pobřeží.
Později se vítr trochu uklidnil a my jsme vpluli do zátoky Vinišče naproti Velkému Drveniku.
Uf to byla plavba. Posádka si zasloužila 100 g lihoviny.
Samozřejmě jsme též obětovali mořským bohům za to, že nás ušetřili.

Před polednem. Tady to ještě bylo v pohodě.


Na závětrné straně bylo snadné hrábnout rukou do vody.


Zátoka Vinišče.


Naše loď Allegra vyvázaná u mola.




Později k večeru byla koupel v maríně, procházka po nábřeží a prima kafe espreso.

Plavební deník :
4. den - 22.6.
V 09:30 se odvazujeme a na motor vyplouváme.
Počasí vypadá, že nám nedopřeje příliš větrů. Jak se mýlíme!
V 11:30 vytahujeme genou a hlavní plachtu a v  sílícím větru N–NE 4-5 letíme Murterským mořem směrem na Žirje.
Zde již větry vanou okolo 30 Kn.
Refujeme na 2. ref hlavní plachtu a na genoe ubíráme několik otáček za náročných podmínek a pokračujeme.
Vítr stále sílí a v nárazech ukazuje až 43 Kn (tj. 9Bf – vichřice).
Velice rychle se blíží Rogoznica, cíl naší dnešní plavby.
Před Rogoznicí však vítr stále neochabuje, takže se rozhoduji změnit cíl na marinu Vinišče, tj. dalších 11 Nm.
Na zadní vítr letíme rychlostí až 12 Kn a za hodinu překonáváme 11 Nm.
Před Viniščem balíme plachty a na motor vjíždíme do zátoky.
Vyvazujeme se na 2 mooringy (jsou porostlé škeblemi a Jirka se pořezal o ně tak, že paluba lodě vypadá jak z hororu).
A pak připíjíme bohům.
Je 17:00 a jsme rádi, že stojíme.
Průměrná rychlost na plachty je dnes 9,5 uzle.
Za cca 8 hodin jsme napluli 67 Nm.


Pátý den plavby - středa 23.6.
Ráno jsem vyrazil na malou fotografickou procházku.


Tady jsme měli včera espreso. Ale dnes ráno ještě neotevřeli.


Zátoka a přístav Vinišče.




Odtud jsme včera připluli. A tudy zanedlouho odplujeme.


Když jsem se vrátil byli už všichni vzhůru. Museli jsme opravit výtah lazy jacků.
Navázat lanko a hlavně jej zase provléknout okem na vrcholu stěžně.
Usadil jsem se v botsmanské sedačce a Standa mě vytáhnul nahoru.
P

Opatrně přes salingy. A hlavně vést lanko po jejich správné straně.
P

Využil jsem situace a vyfotil naši loď. Takový pohled se hned tak nenaskytne.


A teď ještě aby mi každý věřil že jsem to byl já :-).


Hotovo. Můžeme vyplout.


Vyplouváme z Vinišče a míjíme Velký Drvenik. Fouká mírný vítr.
Kormidluje Jura. Rád by proplul úžinou mezi Velkým Drvenikem a Šoltou na volné moře.
Ale slabý vítr se tu tak točí že nelze správně nastavit plachty.
Máme dvě možnosti. Proplout úžinou na motor nebo se vrátit k původnímu kurzu a plout dále podél severního břehu Šolty.
Kapitán zvolil druhou možnost. A převzal kormidlo.
Zanedlouho se z nedalekých hor opět spustila prudká bora.
Je to neuvěřitelné. Jednu chvíli fouká mírný vítr a během několika minut se změní na povichr.
Po asi hodinové plavbě v prudkém větru podél Šolty (asi 9 mil) bora odchází
a mírný vánek nás pomalu přináší ke Splitským vratům - úžině mezi ostrovy Šolta a Brač.
Původní plán byl zakotvit v zátoce Lučice nedaleko Splitských vrat na jižním pobřeží Brače.
Kapitán nás ale vzal o kousek dál, kde je v malé zátoce ukryt bunkr, kdysi používaný vojáky jako kotviště bojových člunů.
Tam jsme se u betonového mola vyvázali na noc.


Chorvatské pobřeží.


Malé ostrůvky podél trasy, v pozadí Trogir.


Ostrůvky a skaliska tu jsou hojně označena majáky.


"Tak jak to uděláme, kapitáne ?"
"Udělej to jak chceš, ty jsi u kormidla."


Tak tohle je celkem mírný náklon. Při větších už jsem nefotografoval.


Podél severního břehu Šolty - video.

Do Splitských vrat vplouvá trajekt, v pozadí ostrov Hvar.


Maják ve Splitských vratech na ostrově Brač.


Splitská vrata z druhé strany, v dálce po pravé straně Split. (Prý tam nad mořem planou nejkrásnější hvězdy ... jsem někde slyšel.)


Širé moře, vlevo v dálce ostrov Vis.




Plavíme se podél jižního pobřeží Brače.


Zátoka. Ale v tom domečku bydlet nebudeme :-).




Tak tady budeme dnes kotvit.




Loď je zajištěna, můžeme se poohlédnout po okolí.


Naše loď Allegra ve vojenském krytu.




Několik pohledů na naši zátoku.








V zátoce jsme se hodně koupali. Voda byla nádherně průzračná a prostě nešlo do ní neskočit :-).

Plavební deník :
5. den – 23.6.
Ráno vytahujeme Jirku na stěžeň a opravujeme lazy jack.
V 10:30 se odrážíme od mola. Vytahujeme plachty a za SE 2 křižujeme u Veli Drveniku.
Nedaří se nám však vykřižovat na otevřené moře a tak jedeme vnitřní stranou.
Ve 13:10 vítr znatelně zesiluje na až SE 5-7 a my refujeme obě plachty.
Ostře proti větru se přibližujeme ke Splitským vratům.
Zde však vítr postupně upadá a po průjezdu vraty startujeme motory
a v 16:00 se vyvazujeme v betonovém bunkru na ostrově Brač v zátoce U Smreka.
Upluto 28 Nm.


Šestý plavební den je čtvrtek, 24.6.
Po ranní koupeli jsme se nasnídali a odpluli.




Vyplouváme ze zátoky.


Naše dnešní trasa mohla být dost dlouhá, podél jižního pobřeží Brače a Šolty dál až na Žirje.
Ale Poseidon tomu chtěl jinak.
Celá plavba kolem Brače a Šolty byla velmi klidná. Foukal mírný větřík a loď se pomalu ale jistě posouvala dál.


Cestou jsme potkali několik plachetnic, plujících až nebezpečně blízko strmých útesů ostrova Šolta.


Mezi tímto a následujícím snímkem se toho hodně semlelo.
Plujeme si to tak poklidně na mírný vítr a pomalu vyhlížíme Rogoznici.
Náhle se kapitán Standa pozorně zahleděl na vzdálené plachetnice.
Jedna měla bohatě nafouknutý spinakr, druhá byla v ostrém náklonu.
To není jen tak. To dělá prudký vítr. A ten bude zanedlouho u nás.
V dálce bylo též vidět rozhraní mezi klidnou, blankytnou vodou a bílými hřebenatkami.
Okamžitě zazněl rozkaz - zrefovat plachty.
V klidu, při mírném větru jsme o jeden stupeň zkasali hlavní plachtu a zkrátili genu.
A pak to přišlo. Tak, jak už jsme to dvakrát zažili.
Během několika minut vítr mocně zesíli a zběsile se opřel do naší hlavní plachty.
Loď se naklonila až šla voda přes palubu. Metrové vlny s námi házely sem a tam.
Kapitán asi 20 minut bojoval s protivětrem. Pak padlo rozhodnutí.
"Obracíme se a schováme se na Velkém Drveniku."
Obrat po větru, ráhno na stranu a fičíme na zaďák.
A není to ledajaký zaďák ... pěkně silný.
Pronásledují nás jedna vlna za druhou ale máme značnou rychlost a vlny se rozpadnou dříve, než by nás dostihly.
Naopak naše příď co chvíli dostihne vlnu před námi. Nahoru a sešup dolů.
Sjezd po svahu vlny se silným větrem v zádech je něco mezi plavbou a surfováním.
Za půlhodinky se dostáváme do úžiny mezi Malým a Velkým Drvenikem - Drvenička Vrata,
a o kousek dál je již zátoka na Velkém Drveniku - náš náhradní cíl.
Tož plachty dolů, pro dnešek stačilo.
Zátoka je rozdělena mohutným vlnolamem z velkých kamenů. Za ním bude klidné kotvení.
Sotva spustíme kotvu a vyvážeme se u mola, připlouvají jedna loď za druhou.
Všichni utíkají z rozbouřeného moře do relativního bezpečí za kamennou stěnou.

V zátoce potkáváme nejprve osamělé domky ...


... a pak malou vesničku.




Vyvážeme se u mola ...


... příď je na kotvě.


Tak tohle je naše útočiště na Velkém Drveniku.


Jedna ze druhou připlouvají další lodi.








Vydáme se na podvečerní procházku vesničkou.
















Tak už pojďme zpět. Na lodi na nás čekají s večeří.


Plavební deník :
6. den – 24.6.
Po klidné noci, kdy sice byly poryvy, které s naší Salonou mírně pohupovaly,
se v 09:45 odvazujeme od pacholat v bunkru a vyrážíme zpět na sever.
V 10:15 vytahujeme plachty a za příjemných větrů NE 2 později NW 4 míjíme ve 14:00 Veli Drvenik.
V 15:00 však na obzoru vidíme loď v silném náklonu a loď se spinakrem se k nám rychle blíží.
Refujeme obě plachty za příznivých podmínek a očekáváme příchod poryvu.
Zčista jasna fouká NW až 33 kn. Moře je rozbité a nechce se nám dnes bojovat.
V 15:20 otáčíme a na zadní vítr se utíkáme schovat do zátoky městečka Veli Drvenik,
kde se v 16:30 vyvazujeme v rozestavěné marině.
Kotva 30 m řetězu a 2 lana na zádi.
Jirka obětavě pomáhá dalším lodím se vyvázat. Včetně nervozních staříků z Německa.
Upluto 40 Nm.


Sedmý plavební den, pátek 25.6. byl také dnem posledním.
Naším cílem je, jak jinak, Šibenik.
První část plavby je klidná. Na motor zhruba na úroveň Rogoznice, dále na plachty.
Když jsme se přiblížili k ostrovům Kaprije a Zmajan, vítr začal sílit.
Optimální pro nádherný jachtařský zážitek :-).
U Zmajanu jsme se protáhli úzkou úžinou mezi ostrůvky Obonjan a Sestrica Vela a zamířili k Tijatu.
Bylo ke třetí hodině odpolední a nám se ještě nechtělo do přístavu.
Obeplujeme Tijat abychom si ještě trochu zaplachtili.
Jenže na úseku asi 1 Nm mezi Zmajanem a Tijatem vítr tak zesílil, že jsme zase smáčeli hranu paluby ve vodě.
Navíc foukalo proti nám, takže loď postupovala pomalu.
Mezi Tijatem a Prvičem jsme se na sebe s kapitánem podívali ... jasně, balíme to.
Zkasat genu, obrat po větru, ráhno na stranu a s větrem v zádech míříme na pevninu.
Šibenickými vraty mezi Prvičem a Zlarinem, hlavní plachtu dolů a na motor do kanálu Sv. Ante.
Dobrat naftu a do přístavu vrátit loď :-(.



Míjíme Rogoznici, před námi na pravoboku ostrůvek, zvaný neoficiálně Malý Alcatraz.


To je on. Ale ta budova na něm asi nebude věznice :-).


Máme ten správný jachtařský vítr.


Holky už si na náklony zvykly a klidně si povídají.


Blížíme se ke Kapriji, vpravo Zmajan.


Ostrůvek Dugo. Ti to tedy berou odvážně - těsně podél břehu.


Nejhůře se zvládají náklony v kajutě. Všechno je šikmo. (Pepíkova noha ukazuje svislici.)


Naši souputníci na posledních asi 5 mílích. Mějte se hezky. A dobrý vítr do plachet.


Na závěr ještě ukázka námořní mapy, podle které jsme se plavili.


No to byla dovolená :-). Co všechno máme za sebou ?


Plavební deník končí :
7. den – 25.6.
V 10:15 odrážíme od mola a na motor přímo proti větru se vracíme na sever.
Okolo 12:00 jsme na úrovni Rogoznice a vytahujeme plachty, hlavní na 1. ref. Vítr NW 4.
Za zesilujícího větru plachtíme kolem ostrova Zlarin.
Naše loď krásně jede a jsme rychlejší než lodě, které mají vytažené všechny plachty, ale mají refování do stěžně.
Naše klasická celospírová plachta má větší plochu a lepší tvar a dává lodi větší rychlost.
Proplétáme se mezi ostrůvky směrem na Vodici.
Poté stahujeme genou úplně a na zadní vítr se vracíme do vjezdu do Šibeniku.
Před vjezdem stahujeme i hlavní plachtu.
V 16:30 tankujeme 24 litrů nafty a v 17:00 jsme vyvázáni v marině.
Sledujeme přistávací manévry ostatních lodí.
Předáváme loď v pořádku a začínáme se balit.
Upluto 35 Nm.
Celkem upluto 275 Nm, z toho na motor 35 Nm, na plachty 240 Nm.
Závěrem :
Tento týden byl velmi atypický.
Plachtili jsme za baltických větrů a jadranských teplot.
Síla větru dosahovala až 8Bf, což není na Jadranu zcela běžná síla větru.
Posádka se s těmito náročnými podmínkami vyrovnala více než se ctí.


(c)
Fotografie a video dodal a text sestavil Jirka Podešva (s výjimkou záznamů z plavebního deníku).
Plavební deník vedl Standa Štrobl.
Fotografie, označené v pravém dolním rohu P dodal Pepík Kokeš.