Ve dnech 22.5. až 29.5. 2010 jsme se zúčastnili kurzu námořního
jachtingu firmy OB boating Ondřeje Bartoška.
Kapitánem plavby byl sám Ondra, jeho žena Eva se starala o naše žaludky
a vůbec o dobrou pohodu na lodi.
Plavčíci - učedníci byli Vašek a Leoš, Jirka, Tomáš, Honza řečený
Suchejš a Eliška.
Poslední tři jmenovaní jsou členové (Tomáš přímo velitel) záchranářské
skupiny 15. přední hlídka Royal Rangers z Lestkova.

Nalodili jsme se v chorvatském Zadaru, tamtéž složili příslušnou
zkoušku a získali kapitánský průkaz, a odtud jsme se po týdnu vrátili.

V rámci kurzu jsme napluli cca nějakých 182 NM.

Sešli jsme se v sobotu 22.5. v maríně Tankerkomerz v Zadaru. V
neděli 23.5., než jsme vypluli, jsem v přístavu udělal pár fotek.
Naše loď Lunga je třetí zleva se člunem na přídi.
Leoš a Tomáš v poklidném očekávání na vyplutí.

Kapitán Ondra se baví s Leošem.
Po vyplutí z maríny jsme nacvičovali otáčení lodi na motor a kotvení.
A pak už vzhůru na jih. Tedy spíše na jihovýchod. Nedělní plavba byla
poměrně dlouhá.
Pašmanským kanálem okolo ostrova Vrgada. Zpočátku na plachty - foukal
příjemný zaďáček.
Když se začalo stmívat tak plachty dolů a pokračujeme na motor.
Obepluli jsme několik ostrovů a vyzkoušeli si noční navigaci. Kdo se má
v těch majácích vyznat !?
Okolo půlnoci jsme zakotvili v zátoce ostrova Zlarin naproti Šibeniku,
dohromady cca 45 NM od Zadaru.

Vzdalujeme se od Zadaru. Tomáš, Ondra a Suchejš.

Eliška a Eva.
Cestou potkáváme některé docela hezké lodi. Ale celkově je velmi malý
provoz. Je květen, do sezóny daleko.
Pondělní dopoledne (24.5.) bylo ve znamení nácviku a trénování.
U mola v zátoce ostrova Zlarin jsme nacvičovali přistání přídí a poté
nacouvání zádí k molu.
Bylo prakticky bezvětří takže žádné rušivé vlivy.
Přesto to zpočátku skončilo většinou metr od mola. Ale po několika
pokusech jsme to zvládali.
V prvním turnusu Vašek, Leoš a Jirka, ve druhé skupine Rangeři - Tomáš,
Suchejš a Eliška.
Ranní probuzení u Zlarinu.
Voda je nádherná, Jirka se musí vykoupat. Později do vody hupsli i
Rangeři.

Na břeh člunem.
A to už jsme u mola ve Zlarinu.
Právě tam připlula větší loď.
A budeme trénovat. Nejprve přistávání přídí
Kapitán a instruktor Ondra nejprve vše vysvětlí teoreticky. Vypadá
to jednoduše.
Pomalu k molu pod úhlem 30 st. ...
... a přirazit bokem. No ale tuhle mezeru bych nepřekročil. Znovu.
Pak jsme přistávali zádí. Couvat je složitější. Chce to cvik. No ale
proto jsme tady, že.

Suchejš pomalu couvá.
Ještě kousek a pak dobrzdit. Tak aby to bylo akorát.
Naše skupina to už má za sebou. Udělali jsme pár fotek našich přátel
a pak vzhůru do městečka. Na pivko nebo na kafe, jak kdo.
Přístav je velmi malebný ...
... a i městečko je půvabné.



Po tréningu jsme vyrazili na krátkou plavbu od Zlarinu, okolo
Šibeniku, přes Prokljansko jezero do Skradinu, asi 10 NM.

Plujeme k Šibeniku.

Tomáš kontroluje člun na přídi.
Zleva : Vašek, Eliška, Leoš, Suchejš a kapitán Ondra.
Před námi pevnost.
A průlivem k Šibeniku.
Otvírají se tu skutečně krásné scenérie.
Šibenik zblízka ...
... a už se od něj vzdalujeme.

Kapitán s paní kapitánovou v osamění na přídi. Alespoň chvíli je od
těch kurzistů pokoj :-).
A tady zahneme doprava. Dostáváme se do míst kde se kdysi točil Vinetou.
Nejsme tu sami.
A to už je most před Skradinem.
Je podvečer, čas zakotvit.
Naši sousedi ...
... dokonce jeden větší dvoustěžník.
A tohle je naše Lunga.

Než jsme se zabydleli přišla tma. Večerní procházka po Skradinu se
zmrzlinou byla romantická.



Z pevnosti je pěkný rozhled.
Přístupová cesta po souši vede od jihu.

Výhled na ostrov Zlarin.

Pohled zpět k Šibeniku.

A to je výhled směrem západním. Úplně vlevo - tam zanedlouho poplujeme.
Rangeři se vydali na průzkum bojem.
Naše loď na nás mezitím čeká opodál.
Zvenku hezké, podívejme se dovnitř.
No a pomalu budeme pokračovat. Kdepak je kapitán Ondra s lodí ?
Už jsou tu i rangeři - můžeme vyplout. Chybí jen loď.
Tak nasedat a pokračujeme.
Byla to zajímavá návštěva.
Tak zase na moře. Tenhle má pěkně napnutou genu.

Nejdříve zpátky na Zlarin.

U tohoto mola jsme už včera trénovali. Tak dnes ještě jednou,
alespoň krátce - přistání přídí a nacouvání zádí.

Ale s tímhle trajektem se určitě přetlačovat nebudeme.
Vyplouváme na murterské moře .... s doprovodem.

Pokud dovolená na souši tak na tomhle majáku.

Nashledanou Murtere - míříme na ostrov Vrgada trénovat vyvazování u
bójky. A pak do Kukljice.


Plavba z Kukljice do Zadaru trvala asi hodinku. Měli jsme dost času do
zkoušky.
V dobu polední jsme zamířili na kapitanát. Nejprve administrativa -
pas, fotky a samozřejmě zaplatit. Nemálo !
A pak na samotnou zkoušku.
Trvala u každého asi 1/4 hodiny a probralo se asi 6 témat, počínaje
navigací a konče voláním o pomoc. Povzbudivé :-).
Občas to sice drhnulo ale nakonec jsme všichni - Vašek, Leoš, Jirka,
Tomáš i Suchejš získali průkaz voditelj brodice - boat skipper.
Po zkoušce jsme se rozloučili s rangery - měli nějaký jiný program.
Zbytek posádky v sestavě : kapitán Ondra, paní kapitánová Eva, Vašek,
Leoš a Jirka, vyrazila na další plavbu.
Kolem severního cípu ostrova Ugljan do oblasti mezi ostrovy Sestrunj a
Dugi Otok.
Nejprve jsme měli namířeno k ostrůvku Magarčič. Měly tam být nějaké
zajímavé bunkry. Jenže kotvení u bójek bylo obsazené.
Tak jsme se podél severovýchodního břehu ostrova Dugi Otok vrátili a
našli si volnou bójku v zátoce Brbinj. Dnešní trasa cca 25 NM.

Ve čtvrtek 27.5. byla před námi dlouhá plavba.
Pluli jsme jihovýchodním směrem proti větru - takže jsme křižovali.
Kanálem mezi ostrovem Rava a Dugi Otok to šlo docela dobře.
Když jsme se dostali na volnější prostor u jižního cípu ostrova Iž
začaly se dělat trošku větší vlny.
Statečně jsme ostřili proti větru ale stále jsme byli na spojnici mezi
jižním výběžkem ostrova Iž a městečkem Žman na ostrově Dugi Otok.
Loď takřka nepostupovala proti větru.
Co naplat. Plachty dolů a jedeme na motor.
Úžinou mezi ostrovem Lavdara a Dugi Otok k jeho jižnímu konci, tam, kde
začíná souostroví Kornati.
Dlouhý záliv Telaščica, zakusující se hluboko do Dugi Otok, je přírodní
rezervací.
Kapitán Ondra vypnul motor a roztáhl genu.
Měli jsme příjemný, jihovýchodní zaďáček a pěkně jsme se proplétali až
na konec zálivu.
Zpátky, proti větru, ovšem na motor.
Večer jsme zakotvili v Sali. Malé městečko, avšak hlavní město ostrova
Dugi Otok. Máme za sebou 33 NM.
Posezení v hospůdce u piva a travarici.
V noci se strhla bouřka s deštěm. Ale to jsme zaspali :-).

Čtvrteční ráno. Naše loď uvnitř. Tohle je salón.
Když se s námi ve středu rozloučili rangeři, odnesli si svoje plovací
vesty a trochu se tu uvolnilo.
Leoš se rozhodl že by tu mohl spát Vašek
V přední kajutě spal kapitán Ondra s paní kapitánovou Evou.
Zadní kajutky. Vlevo spal Jirka se Suchejšem. Pak ji měl sám pro sebe
... pohoda :-).
Vpravo spal Vašek s Leošem. Ten se ve středu osamostatnil.
Výhled ze zátoky Brbinj, vpravo východ slunce. No východ ..... je
tři čtvrtě na osm :-).

Takhle vypadají naše námořní mapy.
Jsou vytvořeny v Mercatorově projekci, takže rovnoběžky a poledníky
jsou přímé.
Pouze optika fotoaparátu způsobila že zde na fotce jsou zakřivené.
Poloha zátoky Brbinj na první mapě je 44° 5' N, 15° 0' E.



Vypluli jsme. U kormidla je Jirka - pořád se těšil tak ať si zaplachtí.
Řežeme to proti větru.
Vašek studuje důležitou publikaci - jachting za bouře. Snad ji nebudeme
potřebovat.
Ondra pokuřuje.

Kapitán v zadumání.

Ostrov Dugi Otok a pár menších ostrůvků.

Později jsme stáhli plachty a pokračovali na motor. Kormidla se chopil
Leoš.
Vašek.

Vašek a Ondra.

Propluli jsme Lavdarským kanálem - mezi ostrovy Dugi Otok a Lavdara
a zamířili do uzoučké úžiny mezi jižním cípem ostrova Dugi Otok a
ostrůvkem Katina.
Směřujeme do dlouhé zátoky Telaščica, zakusující se z jihu do ostrova
Dugi Otok.
Na levoboku ostrůvek Glamoč.

Potkáváme výletní loď.
Eva a Ondra.

V nejužším místě úzké úžiny je lákavá hospůdka.
Ale je jako ty sirény v antických bájích, lákající mořeplavce do zkázy.
Přistát nemůžeme, u břehu je mělko.

Úžina je za námi.
Před námi na levoboku se otevírá úzký průhled na otevřené moře. My ale
zahneme doprava a vplujeme do Telaščice.
Změnili jsme směr plavby a máme teď vítr zezadu. Ondra roztáhl genu a
plachtíme.


Na ostrůvku je domeček. A v tom domečku stoleček, na stolečku .....
však to znáte :-).
Tady by se nám líbilo bydlet.
Ejhle, život.
Vrátili jsme se stejnou cestou.
S větrem v zádech jsme podél severovýchodního pobřeží ostrova Dugi Otok
dopluli do Sali (43° 56' N, 15° 10' E).

Ranní setkání s racky.
Opouštím loď a vydávám se na obchůzku městečkem Sali.
To by mohla být pěkná loď. Ale je to taková slátanina. Pěkný dřevěný
trup a takeláž a na to podivná umakartová nádstavba.
Široký panoramatický pohled na kotviště v Sali.

Procházka pokračuje.
Tak tento domek si prý vyhlédla pro sebe Eva. Že by balkonová scéna ?
A tenhle si zase vybral Ondra.
S touhle lodí bych se asi zdráhal vyplout na moře :-).

Východ slunce.

Po návratu jsem se přidal k Leošovi a Vaškovi a šli jsme znovu ve
třech, jinou cestou.

Vašek se nechal slyšet že rád zedničí.
Pár výhledů na moře.
Nakonec jsme podkali mámu kočku s koťátky.
No a to by bylo asi tak vše.
Cesta zpět do Zadaru už byla popsána výše.
Snad ještě epilog.
Ondra s Evou se s námi rozloučili v pátek večer v Zadaru.
Potkali se s dobrým kamarádem Romanem a jeli s ním do Kukljice.
Poděkovali jsme jim oběma za krásný týden.
Večer jsme strávili u lahvinky vína.
Ráno nás vyhnali komáři z postelí okolo páté hodiny.
Tak jsme se zbalili a vydali se na zpáteční cestu.
Domů jsem dorazil okolo páté hodiny odpolední.